SPO Zemanovci

Strana práv občanů patří stejně jako TOP 09 a Věci Veřejné mezi juniory na politické scéně. Strana vznikla v říjnu 2009. Zato její předseda Miloš Zeman žádným politickým nováčkem není. Dlouholetý předseda ČSSD a bývalý předseda vlády se rozhodl znovu vstoupit do politiky v reakci na „nespokojenost se současným stavem politiky“.

Strana je spíše levicovou případně středo-levicovou stranou. Její potencionální voliči mohou být bývalí voliči ČSSD, kteří nejsou spokojeni se současnou politikou Jiřího Paroubka. Nebo levicově smýšlející občané, pro které ČSSD nebyla vhodnou volbou, ale protože donedávna neexistovala přijatelná levicová alternativa, rozhodli se volit strany středové nebo pravého středu. Největší podporu mají Zemanovci na jižní Moravě – tradičně zde vyhrává levicová ČSSD – je možné, že právě zde dochází odlivu voličů ČSSD. Ve volebních průzkumech se SPO pohybuje kolem 5% hranice nutné pro vstup politických stran do Poslanecké sněmovny.

Hlavní prioritou strany je změnit volební zákon takovým způsobem, aby občané mohli více ovlivnit dění v politice. Je nutné vědět, že mnoho našich spoluobčanů se o politiku nezajímá a nejsem si jistá, zda změna volebního zákona je k tomu přiměje. Případně je-li správné, že lidé, kteří nejsou o problému informovaní a nezajímají se o něj, by o něm měli rozhodovat v referendu. Nebuďme, ale naivní a nemysleme si, že každý z politiků vždy plně rozumí tématu. Mají ale jednu výhodu. Ve sněmovně fungují výbory, které jsou specializovány na jednotlivé problematiky a jsou tedy schopny problém rozebrat a odborně zhodnotit.  SpoZ by ve sněmovně prosazovala tyto změny:

1. snížení procenta preferenčních hlasů z pěti na tři tak, aby občané těmito preferenčními hlasy (tzv. kroužkováním) mohli výrazně upravit pořadí na jednotlivých kandidátkách.
2. Zavedení možnosti současného výběru z více kandidátek (tzv. panašování) tak, aby občan při výběru osobností nebyl vázán na jedinou politickou stranu.
3. Zvýšení počtu sněmovních volebních obvodů z dnešních čtrnácti na třicet pět tak, aby občan při snížení počtu kandidátů ve volebním kraji měl reálnou možnost všechny kandidáty skutečně poznat.
4. Přímou volbu starostů a primátorů.
5. Přímou volbu hejtmanů.
6. Přímou volbu prezidenta republiky.
7. Přijetí zákona o obecném referendu včetně rozšíření možností místních a krajských referend.

Vrátila bych se jen k bodu dvě. Možným důsledkem tzv. panašování by mohla být roztříštěnost uvnitř politických stran, pokud nejvíce procent získají zejména místní lídři. A již dobře víme, že pokud strany jednotné a existují vnitřní rozbroje, není stabilní ani celková politická situace. A to co ekonomika potřebuje nejvíc, je stabilní prostředí politické. Investor, který nebude mít jasno kdo je vlastně u vlády a co od něj má čekat, si raději vybere zemi, kde ho nečeká změna daní a nevím čeho všeho možného každé čtyři roky.

Cestou z krize, kterou Miloš Zeman ZNÁ, je podpora podnikatelů veřejnými zakázkami. Zvyšování daní ani sociálních dávek nám prý z krize nepomůžou. Jenže následně se dovídáme, a je to jen logické, že tyto investice budou muset být nějak financovány. Strana odsuzuje zvyšování deficitu státního rozpočtu, což by mělo být cílem nás všech. Investice by tedy měly být tedy kryty z části přesunem výdajů ze spotřeby právě na tyto investice, z evropských fondů a přirozeně také zvýšení daní – ano přesně to které rozhodně naší ekonomice nepomůže. Je dost pravděpodobné, že pokud nechceme skončit jako Řecko, je nutné zahýbat i s daňovými sazbami. Proč ale toto opatření v jednom odstavci odsoudit a v druhém potvrdit jako nezbytné? Jak to tedy s těmi daněmi má být?

Ano daně budou muset být zvýšeny, prý jen dočasně. Dále SpoZ předpokládá vyšší zdanění luxusních statků. Progresivní zdanění jen do takové míry, aby nedemotivovalo vyšší příjmové skupiny. A také zjednodušení daňového systému – zrušení nepřehledného systému odpočitatelných položek a také výpočtu daně ze superhrubé mzdy. To se zdá být v pořádku. Mimo jiné se dozvíme, že je potřeba několik nezbytných úprav. Jde například o daňové zvýhodnění investic v podnikání, poskytnutí daňových slev na děti a jejich vzdělání nebo odpočitatelnou položku pro zaměstnavatele na dopravu. Tato opatření nemusí být ani tak škodlivá pro ekonomiku jako spíše znovu zatěžují daňovým systém. Je pravda, že pokud jedna prosadí jednu dvě výjimky, tak se nezdá, že by to mělo systém učinit nějak šíleně složitým, ale ta strana není v poslanecké sněmovně jediná a každá si bude chtít prosadit svou výjimku, a pak bychom byli znova tam, kde předtím.

S daněmi souvisí i téma veřejných financí. Z mého pohledu se k této problematice strana staví poměrně zodpovědně. Politika vyrovnaných rozpočtů v době prosperity a jejich deficit pouze v době krize, je uznáván mnoha ekonomy. To si žádá, ale také rozsáhlou změnu rozpočtových pravidel a opatření. Mimo zvýšení daní a snížení sociálních dávek – jejich vázání na veřejně prospěšné práce (vidíme, že naopak od pravicových stran se Zemanovci těmito opatřeními příliš nechlubí), se v programu objevuje ještě snížení nákladů na státní zprávu, snížení nákladů na podporu stavebního spoření a její vázaní jen na studijní nebo stavební účely, profesionalizace státní správy a její „odpoltizování“, centrální nákup pro veřejnou správu nebo snížení rizika korupce, zveřejňováním údajů o veřejných zakázkách na internetu.

Ve zdravotnictví se SpoZ chce zaměřit na stanovení standardů lékařské péče.

„Požaduje transparentnost v toku peněz v oblasti zdravotnictví, úspornou lékovou politiku, trvalou kontrolu efektu a kvality poskytované péče a zpřísnění kontroly pojišťoven při vynakládání finančních prostředků a zamezení nákupu předražených léků, zdravotnické techniky a dalšího zdravotnického materiálu.“

Ani Zemanovci nezapoměli na poplatky. Vzhledem k zdravotnímu pojištění chápou poplatky jako dvojí platbu. Jenže podíváme-li se do západních zemí, kde se sice neplatí poplatky, ale lidé platí za lékařskou péči pro nás nepředstavitelné sumy. Pokud tedy nechceme zvyšovat deficit státního rozpočtu ani platit poplatky nebo přímo přispívat na léčbu, obávám se, že bude nutné prostředky do zdravotnictví dopravit jinak. Pak již nezbývá víc než zaplatit víc na zdravotním pojištění. Stručně shrnuto – je jedno kde, ale vždycky ty peníze zaplatíme a pokud jsou další peníze do zdravotnictví potřeba, dřív nebo později nám nic jiného nezbude.

V sociální oblasti Zemanovci podporují individualizaci důchodového systému (jakým způsobem nevíme …), menší podporu bezdětných důchodců, podpora rodin s malými dětmi vázaná na školní docházku dětí, veřejnou podporu zařízení péče o předškolní děti. Strana také chce založit Státní fond penzijního pojištění  s využitím části akcií společnosti ČEZ.

Program strany se zdá být z ekonomického hlediska vcelku kvalitně zpracovaný, ale místy strana nejde příliš do detailů a tak vlastně nevíme co by nás v případě jejího zvolení čekalo. Pokud tento program porovnáme s ostatními levicovými stranami, pak je velmi podrobně zpracován. Je ale nutné počítat s tím, že pokud se strana do poslanecké sněmovny dostane, nebude lehké její požadavky prosadit, protože bude mít pravděpodobně velmi malé zastoupení.