Téma – Veřejné finance

TOP 09: Zastává politiku vyrovnaných rozpočtů v době hospodářského růstu a deficity vidí jako žádoucí jen v době krize.

ODS: Jedna z příčin deficitů státních rozpočtů je podle ODS struktura mandatorních výdajů (povinných výdajů státu). Cestu k vyrovnanému rozpočtu vidí přes jejich restrukturalizace a také ústavním zakotvením povinnosti vyrovnaného rozpočtu.

VV: Věci veřejné se shodují s ODS v potřebě restrukturalizovat mandatorní výdaje (s tím souvisí i důchodová reforma a reforma zdravotnictví) a pro udržení trendu vyrovnaných rozpočtů navrhují schvalování těch deficitních ústavní většinou.

SPOZ: Přestože strana je spíše levicová, překvapivě se hlásí ke stejné politice jako TOP 09 – vyrovnané rozpočty v období růstu a deficitní v krizích.

SZ: Zelení přicházejí se souborem pravidel (například snižování výdajů s rostoucím zadlužením), který by byl zakotven v legislativě, a při jejich porušení by vláda nemohla rozpočet předložit nebo by ho musela spojit s hlasováním o důvěře.

KDU-ČSL: I KDU-ČSL je pro dlouhodobě stabilní finance, jako hlavní prioritu má nenavyšovat povinné výdaje státního rozpočtu, kontrolu veřejných financí.

ČSSD: Vinu na nevyrovnaných veřejných financí má jednoznačně minulá vláda Mirka Topolánka. Ač se to zdá překvapivé i Jiří Paroubek si přeje vyrovnaný rozpočet. Dosáhnout ho chce zavedením progresivní daně a úsporami ve státní správě.

KSČM: Podle komunistů je chyba jen na příjmové straně rozpočtu. Vidí cestu k vyrovnání rozpočtu přes jednorázové zisky (zisk ČNB – jejíž ztráta je prý čistě účetní, ale zisky nikoliv a zisky ČEZu) a progresivní daň dosahující až 40% pro nejvyšší příjmové skupiny.